Přidat odpověď
Bouřko,
nevím, do jaké míry je to o žebříčku hodnot.
Jako rodič vidím svoji roli v tom, abych dítěti poskytla nějaký vzor a umožnila mu co nejpohodlnější život. To neznamená, že ho budu jako Konvalinka strkat na první místo a všechno mu podřizovat, ale taky to neznamená, že se mu budu zamilovaně koukat do očí nad jedním jablíčkem k večeři, protože na víc nemám prachy (záměrně zveličeno).
Pár hodin denně, které s tím dítětem nejsem, protože vydělávám peníze mj. i na jeho potřeby opravdu nezpůsobí žádnou tragédii. Nebo s ním i jsem, ale musí si samo hrát/spát někde poblíž; do tří let věku dítěte jsem pracovala převážně z domova, takže s tím jistou zkoušenost mám. Nikdo tu přece nepíše o celotýdenních jeslích nebo o chůvě na plný úvazek. Píše se tu o tom, že věnovat se denně dítěti nemusí znamenat věnovat se mu v každé minutě, kdy zrovna nespí.
Předchozí