Valieto, nevím jestli mě to poznamenalo na celý život, ale opravdu první zážitek který si pamatuji, je ž té nemocnice a nemohl mi to nikdo vyprávět. Probudím se v postýlce je divná vysoká kovová šprusle strašně vysoko. Je tma,
volám mámu - nic, volám tátu - nic, bráchu- nic, nakonec i psa a nic, a pak se asi trochu rozednili a me došlo, že jsem v nemocnici. To byla uleva, že mě všichni neopustili...