Kudlo, tak lenochem takové chování nazývám já, protože já jsem v komunikaci aktivní a vytáčí mě lidi, co nereagují a pak ještě odvětí stylem, to přece bylo jasné, nenapadlo mě, že to mám potvrdit a tak. Jiný by takové chování nazval pohodářem, protože mu je jedno, že když si reakci vysvětlí jinak, tak se nepotkají a je to taky v pohodě. Mě fascinuje, když se pracovně dotážu na pět věcí a dotázaný mi odpoví na jednu (ostatní bez komentáře) a pak nic. Tak čekám, že třeba jako v těch ostatních věcech informace zjišťuje a doplní. Dám tomu třeba pár dní, ať moc nehoním (protože už se mi stalo, že kolikrát se lidi ohradí, že přece zjišťují a dají vědět). Načež se mě ten dotyčný zeptá, kde je výsledek. A já, že čekám na odpověď na ty věci, bez kterých se nepohnu dál. A on podrážděně: no ty já přece nevím.