Byla jsem doma, 10 dnů před porodem a stěhovala ze sklepa věci na mimino. Za zdí nám teče potok, tak jsme se chodili s hrůzou dívat, kam vystoupá. Nakonec to bylo v pohodě, díkybohu. Sledovala jsem to v telce, trnula hrůzou, myslela na ty všechny nešťastníky lidi, co jim to vy(s)pláchlo bydlení, nevěřícně zírala na zatopené stanice metra a symbolem záplav z roku 2002 je pro mě navždy lachtan Gaston a slon Kadíra. V porodnici pak vím, že se řešilo, že pokud nějaká maminka momentálně nemá kam se vrátit, tak aby to oznámila, že se to bude řešit.