Já jsem v podobné situaci také několik let a je toho hodně a mě to hodně nakopává. Ta akce a jak se nezastavím, tak nějak překryje případné špatné myšlenky. Na ty já tedy netrpím, jsem nastavením optimista (někdy si říkám - přes to všechno Ale jakmile vypadnu z kola, můžu třeba lehce polevit v práci, můžu si dopřát více spánku, měla bych mít i více energie, mohla se vrhnout do dlouho odkládaných nápadů a plánů, mně přijde, že už najednou nemám sil. Že jsem to přepálila. Ale jak do toho všeho znovu naskočím, protože musím, a nestíhám s prací, tak zase plánuji, co všechno, až budu mít čas a tuto knížku si přečtu..