kambalo,

my měli z porodnice rozpis a vzorec, kolik toho musí holky sníst, propouštěli nás na hranici propustitelnosti (2 kg ta menší, ještě neukončený 40. tt), samozřejmě pokyny, že i v noci budit....

No ale jak je vzbudit, to už mi neřekli, nefungoval žádný osvědčený způsob a i když jsem je vzbudila, nakrmit se je nepovedlo. Takže nejprve vynechaly noční krmení. Pak ta menší jedla sotva polovinu vypočítané dávky, ta větší asi 3/4, protože snědla víc, ale zase si protahovala interval na 4 - 5 hodin. Přesto přibíraly skoro 1 kg za měsíc a nikoho ani nenapadlo ptát se, jestli snědí, kolik sníst mají.

Pak mi tři týdny bojkotovaly jídlo, už jsem tu anabázi popisovala, prostě nechtěly moje mlíko a ve strachu, že bude v lahvičce to moje a ne UM, radši nepily vůbec. Během této doby přestaly přibírat (bylo jim 4,5 měsíce nekorigovaně), takže už jsem začala mít strach. No a pak, když jsem přišla na podstatu problému, tak za týden přibraly asi 200 g a pro doktorku to opět bylo OK.

Mně přijde, že prostě ty tvoje nepotřebujou jíst tak moc, tedy hlavně ta jedna, že nemá potřebu jíst tolik a tak často jako ségra.

Ještě mě taky napadlo, jestli není problém v dudlíku. To už jsem tu taky psala, já ho nesnášela, od narození mě krmili lžičkou, z mých holek normální dudlák měla jen ta nejstarí, na flašce ho snesla i dvojčata, nejmladší kvůli dudlík nesnesla a byla ochotná celý den nejíst, nespat a řvát, ale flašku prostě nevzala...Takže to nejedení se klidně může změnit přechodem na jinou stravu a jiný způsob krmení...