Stopem jsem jezdila vždycky sama. Ve dvou si to neumím představit. Mám ze stopu krásný historky, někdy dramatický, někdy vtipný, někdy byly úchylný... Bylo to super, ale ve dvou a s báglama bych to nedala.
Vlakem jo, vlaky miluju. Za svobodna a bezdětna jsem třeba ve tři ráno někam odjela vlakem jen tak. Prvním, co někam jel. To bych dala i s někým a s báglem, ale stop ne. Stop byla naprostá svoboda, neměla jsem u sebe nikdy nic, co by se nevešlo do kapes. Takže pas, cigára a pár peněz.
Vlakem po Evropě jezdil manžel s kamarády, když byl na VŠ. Koupili si síťovou jízdenku pro studenty a objeli toho fakt dost. To by bylo super i dneska, ale těžko budeme mít v dohledný době dva měsíce dovolený.