Já taky úplně nevím, jak k tomu u nás došlo. Jako vím, že jsem naivní, submisivní, ale na druhou stranu jsem nic trpně nepřijímala, hádali jsme se v jednom kuse, stejně jak už tam byli ty tři děti (třetí byla neplánovaná), dost dobře z toho odejít nešlo, ale stejně to nakonec vygradovalo tak, že jsem od něj utekla. A odnesla jsem to hrozně moc psychicky. On je dneska taky rád, že jsem odešla, takže máme docela klidný vztah, rozvod je podaný a vypadá to nadějně. On to teda taky odkoukal v rodině, otec byl slušný "magor".