Mám víc levelů. Na většině míst se mi opravdu strašně líbilo. Jen výjimečně se mi někde nelíbilo vůbec. A na několika místech se cítím doma, třeba proto, že jsem tam nějakou dobu bydlela.
Takže kromě našeho vidlákova, který ctím jako domov dětí i můj, jsem doma v Paříži, na Pankráci a v jednom šíleně vzdáleném mexickém horském městě (nebo ve dvou?).
Míň doma jsem v jednom městě v Guatemale, ale pořád tam nějaká pupeční šňůra je. Tu šílenou dobu nejde vymazat. Londýn mě už po mnoha letech zřejmě pustil, strašně ráda se tam vracím, pořád je to srdeční záležitost, ale už ne domov. Ovšem nic z toho nebyla dovolená.

Nejlepší dovolené byly dlouhé tahy většinou autem, třeba na měsíc a půl po Řecku, měsíc po Itálii a na Sicílii, ale taky dovolená na Kubě - kombinace "road a off-road-movie" napříč ostrovem a intelektuáního poflakování po Havaně. Nebo původně víkendová dovolená v Mexiku, která se zvrhla v několikatýdenní cestování busem vč. několikadenních záseků na nečekaných místech při čekání na další bus.
Nebo Toskánsko. Hýml, líbilo se mi skoro všude.