Supliku, ja ji odpovedela na primej dotaz, co kluk bude delat. Pres leto byl bez mista. S rodinou se prestehovali, aby manzelka nemusela dojizdet do prace 2,5 hodiny jednu cestu, ale jen 1,5 hod (kvuli specialnimu vzdelani misto bliz nedostala.

Kdybych ji rekla jen castecne, co moje deti umej a delaj, tak by nejspis byla po mrtvici. Kluk je ucitel telocviku, ale ma jeste navic nastudovanou sportovni psychologii a par dalsich veci, o kterych jsem se ji ani nikdy nezminila, a tim padem byl headhuntad na ten projekt.

Jinak je dost tezky po vecerech mluvit o tom, co clovek dela a jak zije - proste kdyz toho dela porad jeste dost, na rozdil od kamaradu, a nestezuje si na nudu, tak to potom v porovnani vypada, ze se furt necim vytahuje. Ono staci ze zoufalosti vytahnout hovor o nejaky zajimavy knizce, kdyz ten druhej prestal cist. Nebo o presivani svyho obleceni, kdyz ten druhej sit neumi.