Kat, já se nedivím, že k tomu přistupuješ jako k té atomovce. Přece jenom je to závazek na spoustu let, lepší je si to několikrát promyslet, než bezhlavě jednat, potom za nějaký čas pejska vrátit a udělat mu ze života ještě větší peklo a bordel v hlavičce... Ale jak to popisuješ, tak podmínky máte skoro ideální. Pokud ho chce i dcera a manžel víceméně nic nemamítá, šla bych do toho ! Dostaneš se ven, my třeba chodíme s manželem večer na pravidelné celkem dlouhé procházky, takže nesedíme jenom tak večer u televize, na víkedn plánujeme výlety, aby se to líbilo i psům a co nejvíc se vyblbli, máme pořád zábavu, třeba když se rozplýváme, jak sladce spinkají ... S kolem neporadím, my chodíme pěšky, ale existuje toho hodně, bývají takové ty vozíky za kola, to mi přijde asi nejbezpečnější a nejpohodlnější.