zefýr,

mně by nevadilo 100 km dojíždět vlakem, pokud bych v tu dobu mohla prostě jen sedět (tedy pokud bych nebyla v tu chvíli průvodčí, vlakvedoucí nebo strojvůdce . Problém pro mě je, když po práci náročné především na pozornost (spolu s hlukem to považuju za největší zátěž ve svém povolání....tomu prostě nejde utéct, patří to k tomu a je třeba s tím počítat třeba právě i v tom, co člověk dělá potom) musím sednou za volant a tu pozornost ještě dále používat.

Ve vlaku bych mohla spát, číst si i opravovat, kdyby na to přišlo, ta hodina až dvě by byly dobře využité....

Jen tedy ráno by bylo krušné, ale zase, klidně bych se mohla dospat v tom vlaku, to už jsem takhle praktikovala na VŠ, to jsem těch 100 km dojížděla (i když ne každý den).

Mě spíš mrzí, že tady mám přímý vlak, který jede dokonce kratší dobu, než to jedu já autem, ale buď bych musela být v práci o 2 hodiny dřív a stepovat před školou, než školník odkóduje (a s mým spacím režimem by to znamenalo vlastně skoro nespat), nebo bych nestihla začátek vyučování . Auto je pohodlné, když potřebuju něco převézt jedním nebo druhým směrem, ale jinak bych klidně jezdila tím vlakem, od školy je nádraží kousek (od domova už dál). Ale být na místě před šestou považuju fakt za nesmyslné .