Přidat odpověď
Vysvětlila bych rodiči B situaci (že nikdo jiný dítě vyzvednout nemůže) a předpokládala, že to přeci jen, byť s větším vypětím sil, stihne. Pokud opravdu ne (je ještě dál než já, zraněný, namol apod.),
tak
zavolala vedoucím tábora, vysvětlila, že vyzvedávající rodič B zkolaboval a já jsem 200 km daleko, a domluvila se.
Především, aby informovali dítě, že ho mohu vyzvednout až za iks hodin po skončení tábora (kolik to je netuším, nepíšeš, v kolik tábor končí, v kolik končí práce, a kolik cca bude trvat cesta).
Pak, zda je někdo z vedoucích ochoten vzít dítě k sobě domů nebo schopen ho vnutit nějaké místní rodině, která tam má dítě.
Pokud ne, ať umístí dítě do vhodného prostoru – restaurace, obchodní centrum, čekárna nádraží… pokud nic takového nepřipadá v úvahu (krátká otvírací doba nebo nebezpečí živlů), tak na místní policejní stanici.
Tam bych si ho vyzvedla.
Předchozí