Přidat odpověď
"K otázce v nadpisu -ano, myslím, že svatba je opravdu snem většiny žen bez ohledu na kvalitu partnerství,"
to by možná stálo za nějaký hlubší průzkum, mně spíš připadá, že ty, které po tom touží, si od toho tu kvalitu partnerství jaksi slibují.
Přišlo by mi hodně absurdní uvažovat stylem "záleží mi víc na tom, aby si mě partner vzal, než abychom měli kvalitní partnerství". Přece žít "osvatbená" s nějakým s prominutím hovádkem musí být psycho. Spíš bych řekla, že cílem většiny lidí je to kvalitní partnerství a někteří z nich vidí svatbu jako spolehlivější cestu k němu.
"s druhým tvrzením nesouhlasím - muži se žení docela rádi, ale jen v případě, že to bude žena zcela podle jejich gusta. Hodně z nich si čekání na tu pravou krátí v prozatimních vztazích, které trvají někdy i desítky let a vzejde z nich několik dětí."
Tomu nerozumím - co už je větší závazek než společné dítě? Tím chci říct, že ze svatby se ještě lze vyvlíknout (rozvodem), ale ze společnýho dítěte se nevyvlíkneš nikdy, tak není dost krátkozraký a život si komplikující pořizovat si ho s osobou, se kterou vlastně nechci žít?
Předchozí