"u svatby je to i o tom veřejném vyřčení slibu - závazku - zodpovědnosti"

Tak to vnímám já. S chlapem, co by si mě nevzal, bych neplánovala mít děti. Vím, že svatba a manželství nejsou žádnou zárukou do budoucna a že to může skončit rozvodem. Ale moje cítění je takové, že pokud ani na počátku není ochoten projevit veřejně závazek "v dobrém a zlém", není to pro mě spolehlivý partner. Manžel je rodina, přítel ne.

Vdávat jsem se chtěla. Částečně z nějakých romantických představ (jak to někdo nazval, je ve mně kus princezny), tak i z racionálního pohledu, kdyby došlo na horší období (alimenty, společné jmění, vdovský důchod).