Liško, přesně. A ve chvíli, kdy soustavně padáš na držku, nevíš, co máš vyřizovat dřív, nevíš, co bude za týden nebo měsíc, a jdeš žádat někam o prachy, tak jsi opravdu v absolutně ponížené pozici. (Protože běžný občan si prostě připadá blbě, když má jít něakm žádat o prachy, neb jsi byl dlouhé roky samostatný). A přetížený frustrovaný a vyhořelý úředník si s tebou vytře.... Jde i o ten stav, kdy nemáš už sílu na nějaké boje, protože prostě bojuješ každej den, a valí se na tebe jedna jobovka za druhou.