No, to teda si nejsem úplně jistá, jak bych to řešila. Asi taky podle toho, jak moc by mi záleželo na tom, abych si udržela dobré vztahy s jeho matkou, případně na tom, aby dítě u nás ještě někdy bylo (třeba moje děti ho mají rádi a rádi spolu tráví čas) nebo na příbuzenských vztazích celkově. Pokud bych se s nikým nechtěla rozházet, tak bych dítěti oficiálně maso nedávala (asi bych se snažila opravdu vařit hodně bezmasého) a kdyby si o něj sám říkal, požádala bych ho, ať si to vyjedná s maminkou. Že já jsem jí slíbila, že mu maso dávat nebudu a nechci slib jen tak porušit. V deseti letech už by měl být schopen toto matce říct. Pokud je co k čemu, měla by jeho rozhodnutí tolerovat alespoň pokud jde o jeho jídlo mimo domov (když ona sama asi maso prostě připravovat nebude)...