Měla by se žena od určitého věku chovat/oblíkat/přemejšlet usedle, jinak je to blbý?

Já si to rozhodně nemyslím. Odjakživa mi imponovali starší lidé, kteří ale byli "mladí duchem", nelíbili se mi lidi rezignovaní stylem "na mně už nezáleží", ani ti, kteří s věkem "zbábovatěli" a "zfotrovatěli".

Ovšem abych byla spravedlivá, taky se mi nelíbily dámy ve věku matek až babiček, které se chovaly jako puberťačky v horším smyslu toho slova, ve smyslu hihňání, předvádění před chlapama atd., naštěstí takovejch moc nebylo.

Pokud budeme mít štěstí, tak se tý padesátky, šedesátky a dál dožijem - myslíte si, že bychom pak měly na určitý věci, který by nás jinak těšily, rezignovat?

Já říkám NE, NE a stokrát NE - radši budu jednou, až přijde můj čas, za spokojenýho "klimakterickýho diblíka", než za zakyslou osobu, která si neplní svý přání a svou frustraci z toho si vybíjí na mladejch a na těch, kteří tu odvahu mají.