Ano, ten přístup k pacientům mi taky přijde otřesný, a ještě otřesnější, že nám to tehdy přišlo normální.

Pamatuju si, že už tehdy mi bylo trochu divný, že zelinářka Dobiášová, která má legitimní zájem o zdraví svého manžela, je tam za zlou megeru (ano, pak se to vystupňovalo, ale lví podíl na tom mělo i to, jak necitlivě s ní Štrosmajer jednal, myslím, že u blízkého člověka je určité jednání ve stresu pochopitelné.)

A stejně jako Filipovi mně na tom něco nesedělo už tehdy, akorát až pozdějc mi docvaklo, co.