Buchli, taky ovšem existují i rodiny, kde se děti nebijí, nevyplachují si pusu mýdlem a dokonce se s nimi ani hnusně nemluví a neponižují se na veřejnosti. Opravdu to není rozdělené na "správňáky, kteří občas lisknou" a "sadisty, kteří dělají, že nebijí, zato ale týrají"
Jen je už tady v diskusi vidět, že násilí v rodině je částí české veřejnosti vnímano jako legitimní a nutný výchovný prostředek a to považuji za velice smutné.