Přidat odpověď
No, a jinak teda.
Já svou chůvu znala, měla jsem enormní štěstí, že mi vydržela 6 let. Tudíž s ní jsem problém neměla žádný.
Měla jsem teda šílený problém s tím, že od dítěte odcházím, rozhodně jsem šťastná, že si "jdu odpočinout do práce" neměla. Jednu dobu jsem měla výčitky úplně strašlivý.
Vyřešila jsem to tak, že jsem zapíchla mnohem víc práce, než jsem si původně "plánovala", tj. pracovala jsem podstatně míň, než by bylo vhodné. Ano, s kariérou to trochu zamávalo, ale nelituju toho. Vracela jsem se do práce hodně postupně, nejdřív jen z domova, pak jeden den v týdnu (necelý), dítě s sebou, chůva vozící a hrající si mezi kojeníma a tak, pak na dva dny v týdnu a víc fakt ne. Než šel malý do školky, tak jsem byla v práci max. 2 dny v týdnu, zbytek z domova "ve volném čase". Služební telefon byl v práci, já byla jen pro nejakutnější případy na soukromém, který znala jen asistentka a ta dobře věděla, s čím mě nemá obtěžovat. Zbytek jen do mailu a řešila jsem, kdy jsem já měla čas.
Tj. v době úplně miminovské jsem teda dávala dítě chůvě na max. 1 den, a to ještě pod mým "dozorem" (říkám, s ní to vůbec nesouviselo, ona je zlatá a s dětma to fakt umí), šlo o můj pocit. Zpočátku fakt jezdila se mnou na soud a jezdila během jednání s děckem v kočáru v parku, vylezla jsem z jednačky a volala jsem, kde jsou, ať už se vrátí...
Návrat do plného pracovního režimu trval fakt dlouho, snad až tak ve 4 letech malého, když začal ve školce i spávat, to už jsem chodila teda skoro denně na aspoň 6 hodin.
Hele, mění se to, ty pocity. Od toho mimina jsem fakt odcházela téměř plačící. Od většího už to bylo mnohem víc v pohodě. Časem došlo i na ten pocit, že si užívám, že jsem konečně sama a ne za maminku (ale teda až časem).
A dneska už byl celý den sám ve škole a já teda mírně vystreslá v práci, stejně jsem koza róza ve 13:00 volala do družiny, abych si ověřila, že dítě si hraje, nepláče po mamince a nemám si pro něj přijet. A práce mám zas tolik, že nevím, kam dřív. A o těch hubenějších pár let jsem ani nezchudla, někteří klienti holt vyšuměli, ale zas mám teď hromadu jiných a svět se nezbořil.
Předchozí