Mám úplně stejný pocity! Dcera má 9 let, po prázdninách zase začala chodit za kamarádkami, které tu přes prázdniny nebyly a já, jak píšeš, "zadrženej dech" dokud není v pořádku doma. Přitom jsem ráda, že ty holky má, dodávají jí energii a "jiskru v oku", ale stejně jsem jak na trní, když není doma a já nevím, co kde dělá. Má telefon, ale volám jí jen, abych ji řekla, že už má jít večer domů, jinak ji pochopitelně nekontroluju, ona je zodpovědná. Jsem zvědavá, kdy tyhle pocity přejdou (jestli vůbec)