Tak pud je pud. Ale to, jak je silný a jak se realizuje, to může být naučené a v každé společnosti jiné. Hodně jsem nad tím přemýšlela, jak mi děti odrůstají, že se odpoutávám a najednou mi je téměř zatěžko se tak angažovat v péči o děti jako dříve. A opravdu nevím, jestli to je únava, nebo se mateřský pud oslabuje s tím, jak jsou děti čím dál více samostatnější a schopnější se o sebe postarat. Poslední dobou si čím dál více uvědomuju, že mě role matky už tak nějak nedává smysl jako dříve, že se tím nechci realizovat. Zatímco když byly děti malé, cítila jsem se jako matka a kdo je více. Trochu mi ten pocit chybí, zcela nezpochybnitelně jsem cítila, co mám dělat a nemám, a co je správné. Teď už to ve vztahu k větším dětem nevím a tápu v té roli. Odmítám ji uchopit jako zajišťovatel servisu a osobní pečovatel, jako u malých dětí. A hodnost moudrého rádce a managera mi děti odmítají dobrovolně přidělit.