jeprávě velká škoda,co se děje dítěti, přenášet svůj nezájem o cokoli automatisch i na to dítě,takových příkladů mám kolem sebe nepřeberně mnoho, z takové rodiny pocházela i první partnerka našeho syna,chodili spolu od devítky a taky říkala,že ji nikdy nikdo na lyžích neuvidí;no ale časem ji asi začlo trochu dost štvát,že teda miláček ji ujel s námi na týden vždy v zimě do hor a ona leda tak mohla louskat šváby doma za pecí a nakonec se rozhodla to zkusit vč. nákupu komplet nové výbavy-to už pracovala - a světe div se,první lyžování v rak.alpách a holka byla nadšená,navíc ještě tak velké hory ani neviděla,natož aby z nich sjížděla,hodně jí to chytlo a jen litovala,že nezačla dřív.