Já považuju za legitimní oba způsoby. Komu dělá radost syslit pro děti, tak ať syslí, samozřejmě s rizikem, že to dítěti může pokřivit charakter , ale většině normální populace to asi spíš hodně pomůže a budou (snad) vděční a pak se později revanšují rodičům dle svých možností.
Kdo nemá puzení předávat dětem majetky, ať využije peníze jinak - ono zabezpečit sám sebe na stáří je v podstatě taky pomoc dětem

My zatím nemáme nějaké závratné přebytky, koupili jsme pozemek, který asi časem využijem pro "dům na stáří" a pokud na tom tak, že ho utáhneme bez prodeje současného domu, možná tu necháme bydlet děti aspoň v rané dospělosti.
Můj muž nedostal od rodičů ani korunu (neměli) a já jsem dostala "bezúročnou půjčku" jako příspěvek na první byt, kterou jsem dlouhé roky po trošičkách splácela.

Hlavně si myslím, že děti nemají mít pocit, že mají "nárok" na zajištění svého bydlení v dospělosti od rodičů.
Syn (5.třída) přišel tuhle s tím, kde jako bude bydlet, že jeho spolužák má už od rodičů do budoucna pořízený byt. Jsem myslela, že mě omejou