Utrácím víc rozhodně za dítě než za sebe - takové ty běžné útraty.
Investice (velké) dávám do baráku, který je teda samozřejmě napsán na mě, nikoli na dítě, ale bydlíme tak přece oba a vzhledem k tomu, že je to můj jediný dědic, tak jednou ho zdědí, i když mu třeba bude 50 let a dávno bude mít jiné svoje bydlení... Třeba nějaké to vnouče s rodinou ho bude chtít
Auto si teda taky kupuju pro sebe, i když v něm taky vozím dítě, že...
Dítěti spořím, platím spořící životko. Nemovitost mu zatím teda pořizovat neplánuju, ale nevylučuju, že k tomu jednou dojde. Ale spíš ne, barák je žrout strašlivý, klidně do něj ještě milionek bych mohla vrazit...