Monty,
já se ti nedivím Mně rozum káže vykašlat se na to, ale mám v tý hlavě prostě ještě asi něco jinýho, často to ten rozum přehluší, co nadělám
Hele, když byly Davidvi asi dva, zamilovala jsem se do jednoho setíku z Itáliei, byly to takový kožený kalhoty s kšandama a bílá krajková košile....Opravdu veskrze praktický obleček pro dvouleťáka navíc pro takovýho,co se věčně vzteky válel po zemi...
Dala jsem za to v přepočtu asi osm tisíc!!! A fakt to nebylo tak, že bych ty peníze v tu dobu doma řehazovala vidlema.
Já to prostě tak strašně chtěla..A pak jsem ho do tooh oblíkla, byl v tom tak krásnej, já si ho zálibně prohlížela, dokonce i v situaci,kdy se válel vzteky po tý zemi a byla jsem taaak šťastná
Každej máme nějakou úchylku