Tizi,

tak nějak podobně.

Pokud chtěj děti něco od studia, co považujem za smysluplný, tak to není problém. A zároveň si děláme radost i my. Umím si představit, že kdyby člověk musel volit, jestli koupí sobě boty nebo dítěti kabát, tak by koupil tomu dítěti kabát, ale to mám naštěstí už za sebou a doufám, že se do té situace nikdy nedostanem.

Neumím si představit "škudlit" dítěti na barák nebo byt, pokud by to znamenalo jíst celý jeho dětství jen suchej chleba, a neumím si představit dopřávat jen dítěti a sobě ne. Ani si nemyslím, že by to byl dobrej příklad do života, že rodiče nic nepotřebujou.