Od rodičů jsem nikdy nic velkého hmotného nedostala. Žádný byt ani auto. Živili mě ale na studiích a zaplatili mi šílenou částku za studium ve Státech a v Anglii v době, kdy ještě nebyly možnosti, jak jet zadarmo. Předpokládám, že můj postižený bratr zase jednou zdědí jejich dům a peníze na živobytí.

Udělala bych to stejně a dala každému podle jeho potřeb. Naše děti zatím vypadají všechny ok, i když u batolete se to těžko posuzuje. Jedno ze starších je sice mimoň, ale chytrej je taky. Investovat budu, doufám, do vzdělání a o živobytí se snad postarají sami.