Já evropskou legislativu celkem znám, většinou ovšem neznám českou implementaci. Legislativu samotnou za extra byrokratickou zátěž nepovažuju, většinou je to nutná daň za společnej trh a legislativa je produktem vyjednávání států o svejch zájmech, ne samorostlým výplodem úředních mozků. Odstrašující příklady český byrokratický implementace samozřejmě znám (třeba slavná gulášová a koblihová vyhláška), ovšem to je problém českej, jiný státy takový problémy neměly, možná prostě proto, že mají buď profesionální státní službu, nebo implementační vyhlášky připravuje státní služba ve spolupráci s oborovejma organizacema, třeba. Ne jako u nás, kdy to dělaj anonymní ministerský úředníci (vybraný kdysi kýmsi bez konkursu) bez přihlédnutí k praxi, jen tak z fleku od stolu a bez nějaký další kontroly.

Produktem vyjednávání států je nakonec i to pomazánkový máslo, kdy se ostatnáí dohodnout potřebovali a chtěli, akorát naši zástupci na to zvysoka srali. Ostatní byli dokonce ochotný, kvůli celkový dohodě, přistoupit i na to, že českej spotřebitel bude podle označení výrobku dál hloubat, jakou souvislost má "máslo" a "pomazánkový máslo", respektive jestli pomazánkový máslo je fakt vopravdu jen nějaký dochucený máslo, kdežto všichni ostatní by měli podle svýho národního názvu jasno, že to žádný máslo není. Mnohem větší problémy byly se všema možnejma jamama a marmeladama, českej pomazánkovej exot byl vcelku všem ostatním putna. Ale vyznění hezky ilustruje typickej přístup českýho politika k EU: Brusel nám ukrad náš národní poklad, museli jsme to přejmenovat, protože to po nás chtěla EU a tak dál. Z těchhle vylhanejch canců je občas, s odpuštěním, na blití a co se teda Svobodnejch týče, zrovna Mach je jeden z hlásnejch trub takovej canců - i když na Klause nemá. Já sám na EU kritizuju ledacos, ale s většinou kritiky, co u nás zaznívá, se dost míjím. Vstup do EU pro nás znamenal daleko víc právní přínos, než zbytečnou byrokracii. Představu Svobodnejch a podobnejch o jakýsi poloze, kdy bychom nebyli v EU, ale podíleli se na společným trhu, pokládám za zcela idealistickou, nejen kvůli tomu, že bychom museli i tak implementovat tu "byrokracii" ze společnýho trhu vyplývající (ovšem bez práva do jednání zasahovat), jednak vzhledem k tomu, že Klaus zavile odmítal dát trhu právní rámec a k jeho budování se přikročilo až díky přístupovejm jednáním. Nebejt jich, je to tu dodneška jedna velká rozkrádačka.