Navíc nešlo ani tak o to, že by se nesmělo u nás psát "pomazánkový máslo". Některejm státům to sice vadilo z principu (Němcům a Francouzům, například), ale zase ne natolik, aby to neobětovaly v zájmu celkový dohody, případně nevyměnily za podporu nějaký vlastní výjimky. Takže českej spotřebitel moh mít svoje "pomazánkový máslo", akorát v jinejch jazycích by se v názvu nesmělo objevit žádný "butter", "beurre" apod. Protože český vyjednavači zůstali v tomhle směru zcela neaktivní a český politici, když to přišlo na pořad dne, akorát začali volat, že nám chtěj ukrást pomazánkový máslo, místo aby instruovali naše vyjednavače.