Mám zkušenost, že v nezdravých kolektivech to opravdu může fungovat tak, že je někdo vysmíváný a méně přijímaný, když nemá určité statusové věci.
(Jaké to jsou, to je úplně jedno, v konkrétní skupině to může být prakticky cokoliv.)
Citlivější, méně sebevědomé a méně průbojné děti to mohou hodně prožívat.
Ve zdravém kolektivu se na to tak ostře nehraje a dostatečně sebevědomé děti dokáží pohodlně ustát, když se to kolem nich řeší.

Já sama mám štěstí na děti, které jsou silné osobnosti a dokáží ustát mnohé, takže statusové věci jsme nikdy neřešili, děti si jely po své linii a spíš měly legraci ze spolužáků, kteří honili trendy. Což velmi obdivuji, já sama jsem se k takovému sebevědomí musela léta propracovávat.