...jo, ale to není o tom, že bychom se s tím rodičem měli stýkat za každou cenu...já spíš myslela takové to vyřešení a klid sama v sobě...to přece určitě stačí.
Vždyť ten vztah se nemusí zidealizovat (a už vůbec ne fyzicky), důležité je, že my v sobě vůči tomu člověku cítím klid a mír...a nemusíme vůbec souhlasit s tím, jak žil a žije...

Spíš mi šlo o to, že někdy je to zbytečná zášť a/nebo křivda, která často ničí právě to "dítě"...a vlastně to jeho situaci ještě zhoršuje...myslím teda.