Přidat odpověď
J.a.s.,
někteří lidé nám prostě NEDAJ to, co potřebujem, nejsou toho schopni. A nemá cenu to z nich dojit, jako nepodojíš kozla.
Oni prostě NEJSOU takoví, jaké bychom je chtěli mít, a nikdy nebudou.
Pokud je to tak zlý, tak do 18 je tomu bohužel to dítě daný na milost a nemilost, ale úderem dospělosti to může přetnout a jet si už po svým.
"Nebo před 30 lety neplatilo, že dítě by mělo dostávat bezpodmínečnou lásku a přijetí? Bylo tohle tabu? Razila se jenom studená výchova a vše, co bylo vřelejší, byl vlastně zázrak mimo normu?"
Tak já myslím, že obecně to asi studenější bylo, respektive že se to dnes mnohem víc vyvinulo směrem k respektování toho dítěte, což je dobře. Já jsem měla v dětství pocit, že jsem od táty respektovaná a že to je svým způsobem výjimečný.
Předchozí