Kat,

určitě, to plně chápu, a je mi to líto, přeci jenom máma je jeden z nejbližších lidí.

Možná jsem opravdu studená potvora, ale říkám si, že to, že to člověka asi v určitým smyslu mrzet nepřestane a nelze si v tom poručit, je jedna věc, ale druhá je to, jestli je nutný si v tom pořád dokola nabíhat na vidle a snažit se z toho člověka vykřesat něco, o čem se už dávno potvrdilo, že to v něm není, a prožívat znova a znova zklamání z toho, že to tam FAKT není.