Prave, Kat.

Jako dcera si myslim, a i v dobe, kdy jsem byla mala a dale vyrustala, ze maminka delala, co mohla, abych to mela lehci, nez ona. Prave to, ze jsem se od ni naucila VIDET, ze vsecko neni jednoduche, i kdyz clovek chce. Jenze to chce taky neco od toho ditete.

Jako matka si myslim, ze delam pro svoje deti, co muzu - s aspektem na budoucnost, kterou jako dospela vidim ponekud odlisne a o dost narocnejc na to dite, nez ten pubertak. Pochopitelne ne kazdemu pubertakovi se to libi. Ale zazemi maji zajistene, at se deje co deje, a VEDELI TO. Konsekvence jsme jim pomahali nest do te dobyt, kdy bylo zapotrebi.

Dukaz je, ze z nich vyrostli schopni slusni lidi, a ze mame porad rodinne vztahy, ktere nam vyhovuji. (=pod timto mam na mysli, ze se mame radi, pomuzem si, kdyz muzem, nikdo nikomu nic nevnucuje a vime, ze se mame, kdyz je potreba).