No jo, ale když má dítě (moje) problémy se zádama a můžu si vybrat chození na rehabilitace a nahánění + kontrolu při cvičení doma, to je mi milejší ten sportovní kroužek. Navíc nejstarší dcera jezdila na tréningy od 3. tř. sama do okresního města a tam šla 15 min. pěšky na sportovní halu. Prostřední (3. tř.) sama jezdí do okres. města na ZUŠ, do juda ji jednou týdně budu vozit, protože to jednak nestíhá ze ZUŠ jednak tam bude chodit i nejmladší (1. tř.), jednou je tam zavede z nádraží nejstarší dcera, která aspoň bude bez ptaní moct zůstat s kámoškou ve městě do večera. ale třeba ta nejmladší by raději chodila na atletiku, bohužel, má smůlu. Když bude chtít, může tam chodit od 2. tř. a jezdit sama, protože trénink je jiné dny než judo a vozit je 4x týdně odmítám.
Já jsem poslední matka, která by se přetrhla s kroužkama. Ale vím, že sportovní kroužek je v dnešní době spíš zdravotní nutnost. Nejstarší dceru jsem málem násilím přitáhla k judu, už začínala být hodně oplácaná. Teď je jí 17 a má krásnou postavu. Když přibere, nedrží nějaké blbé diety, přidá si cvičení. Cvičí doma, má už ten zdravý návyk. A protože já ten návyk nemám, chci si zaplatit nějaké cvičení v době, kdy budou holky v judu.