Můj táta neemigroval, ale před 15ti lety legálně odešel za pracovní příležitostí se svojí druhou ženou. Musel splnit různé podmínky, dodělat si nějaké zkoušky včetně jazykových, šel na konkrétní pracovní místo, ale i tak to nebylo jednoduché. Že by úplně zapadli jako Češi se nedá říct. A to od nikoho nic nechtěli, měli zajištěné bydlení, práci. On si nestěžuje, ale jeho žena přiznává, že by dnes už asi neodešla. Ona není jinde tráva zelenější, i když si to leckdy lidi myslí. U nás je to v mnohém svobodnější než v zemi, která o sobě ráda prohlašuje, jak je svobodná. Celkem nás přemlouvají, abychom tam šli taky, ale po delším pobytu v USA musím říct, že mě to vůbec neláká. Zatím mi pořád připadá, že se u nás volnějí dýchá, nehledě na to, jaký problém je získat kvalitní vzdělání v USA, resp. jeho cena. Jak se už od základky řeší, kam dítě chodí a kolik to stojí a všichni se třesou, aby na vzdělání svých dětí měli peníze.

A emigranti to mají ještě těžší, protože se často musejí spoléhat na pomoc té společnosti, kam emigrují a nikdy nebudou mít stejné postavení ve společnosti jako rodilí občané.
Zvykla bych si, ale bylo by to těžké, je mi nějak dobře v tom našem malém rybníčku.