Jsem v cizině rok, zatím dočasně, je otázka, jak to bude dál. A přiznám se, že to pro mě není sranda byť jsem jen ve vedlejší zemi a můžu jezdit na návštěvy co čtvrt roku (takže situaci emigrantů z let 48-89 bych asi nsášela mnohem hůř). Přesun byl poměrně náročný a to jsme neměli děti, neměli skoro žádný majetek....... Znám fůru lidí, co mluví jak by emigrovali ale kdyby došlo na lámání chleba, dost by se divili, že to taková sranda není....... Ale to jak to člověk snáší je hodně i o osobním nastavení. Jinak já s manželem máme profesi, kde se přesídlování očekává a neměli bychom problém v daném oboru makat kdekoliv po světě......
Mimochodem, stěhování se do cizí země je z psychologického hlediska jedna z nejvíce stresujících situací....

BTW o jakém referendu je řeč?