"Líbilo by se mi, kdyby mé děti v dospělosti žili poblíž mě a často mě navštěvovali. Ale co když budou chtít přesídlit na druhý konec republiky nebo do ciziny? Co když jim tam bude lépe, půjdou za život partnerem... Mám je u sebe držet jako psa u boudy?"


Právě proto mám hodně dětí, pak je pravděpodobnější, že jedno z dětí zůstane doma a za tu oběť pak dostane většinu rodinného majetku.
Nebo se najde nějaký jejich bratranec či sestřenice, který se postarají a opět za to dostanou rodinný majetek. I to se už v naší rodině stalo.
Ale fakt je to založením rodiny, těch, co se trhli a odešli někam dál od rodné hroudy máme málo, většinou to jsou ženské, chlap snad ani jeden. Předpokládám, že tuto předáme rodinnou filozofii dál svým dětem a alespoň jedno dítě zůstane na gruntu svých předků.