Taky bych kroužky nerušila. Spíš najít si pro sebe čas na odpočinek. Když jsou děti v kroužku, tak si číst, třeba. Pokud nakupovat, tak jedině v případě, že tě to baví, jinak zkrouhnout nákupy na méně dnů. Po příchodu domů na chvíli vypnout - rodina to rychle pochopí , že teď se na mámu nemluví, protože odpočívá. Čím dál víc zapojovat děti do přípravy jídla i úklidu. Ony nebudou malé věčně.
Zavést pravidlo, že večer po uložení dětí se nepracuje, tj.neuklízí, nežehlí, ani nic podobného.
Ono je sice fakt, že průběžné uklízení zabere ve výsledku méně času, než jednorázové velké akce, ale na prvním místě je zachování energie na běžné fungování. Nedopustit aby se jelo přes limit, protože s malýma dětma není kdy baterky dobíjet, a jede se pořád na dluh. Což zpočátku nevadí, ale postupně je to horší a horší.
Takže naučit celou rodinu po sobě průběžně uklízet - takové lehčí scifi

Mě tady na Rodině vždycky fascinuje, jak někdo stihne po práci a po škole jít s dětma třeba na bazén. To se vracíte z práce v kolik? Děti jdou spát v kolik? U nás po příchodu domů máme do uložení mrňat do postele nějaké 3h, to je strašně málo - jídlo (připravit, sníst), běžný nejnutnější úklid, jako nádobí, prádlo a pod., úkoly, chystání na další den, nebo třeba logopka, děti šťastné, že si můžou zalézt k nějaké vlastní aktivitě aspoň na chvíli, hygiena ... Takových tisíc několikaminutových věcí, které ve výsledku dohromady zaberou celé odpoledne.
To máte ten bazén nebo podobné věci hned u baráku,ne?