Ne, ženský "jak můžeš říct, žes něco podělala? Vždyť jsi úžasná, kolik toho zvládáš, neblbni!"

Myslím, že to, co Alraune říká, je přesný (ti chlapi versus ženský), a že ty ženský chtěj v podstatě slyšet natvrdo, že není pravda, že by něco podělaly, ale naopak že jsou super a že toho hodně dokázaly. CHtěj bejt chválený a uznávaný, možná proto, že maj pocit, že se jim toho nedostává a že spoustu věcí, který dělaj, bere jejich okolí jako samozřejmost a ani ho nenapadne vyjádřit nějaký uznání.

Což úzce souvisí s tím, co jsem na tomto fóru už slyšela mockrát - že se ženský tvářej, jako že je skoro HANBA nějaký to uznání chtít, protože uklízet/chodit do práce/vařit/psát s dětma úkoly je přece NORMÁLNÍ a NEHODNÝ ZMÍNKY, nedejbože uznání nebo snad, odstup ďáble, chvály.

No, ale ono se to rukávem nevypotí, a tohle jsou pak důsledky.