Myslím , ze naší rodiče byli také hodně obětí své doby.... proste tak se tehdy považovala za normální a zdravé vychovávat do te....Ale na nás jako dětech se to myslim dost podepsalo.....např. můj manžel mel taky tuhle typickou socialistickou nechvalici výchovu z ostření ještě docela cholerickym a pedantskym otcem a nikdy se s tím v podstatě nevyrovná. ..nese si to trauma v sobě. Má ještě ve středním věku intenzivní potřebu chvály. Je to komické , kdyby to nebylo zároveň smutné. Myslím , že tento fenomén by zasluhoval komplexni uchopení a zpracovani.... jako diplomové a disertační práce bylo by to myslím i přínosné