Mně teda dávali za vzor mladší sestru.
Dnes už vím, že to bylo proto, že ona měla všechno to, co moje máti nikdy neměla a chtěla mít: byla blond, vysoká a dlouhonohá, extrovertní, se spoustou kamarádů, sportovně nadaná... Ve mně máti viděla všechno to, co na sobě samé neměla ráda: nevýrazná prdelatá introvertní brunetka. Hodně nám to se sestrou narušilo vztahy, vlastně až po odchodu od rodičů jsme zjistily, že se máme rády.

Dodnes z toho vznikají "veselé" historky.
Máti je třeba hluboce přesvědčená, že jsem prostě měla jaksi nespravedlivě štěstí, že moje děti jsou prakticky bez projevů atopického ekzému, narozdíl od sestřiných kluků. To, že sestra kluky kvůli kariéře už po šestinedělí šoupla chůvám a krmila je umělým mlíkem, zatímco já každé dítě skoro tři roky kojila, sama se přitom vyhýbala alergenům, vodu na koupání jim nechávala odstát(aby z ní vyprchal dráždivý chlor) nebo tahala od studánky, na praní strouhala jelena místo kupovaného prášku atd.atd., na to určitě nemělo vůbec vliv.

Nebo v létě na návštěvě u našich jsem manželovi podávala kávu, kterou mu máma uvařila. Nalila plný šálek, a když si tam miláček podle svého zvyku hodil 3 kostky cukru, kafe trochu přeteklo na podšálek. Přestože hned hlásil, že rozbryndal kafe, ještě několikrát do konce návštěvy jsem si vyslechla, že ani to kafe neumím podat.

To že při příjezdu mi máti řekne ahoj a vrhne se olíbávat a objímat moje děti a manžela, už přijde zvláštní jenom manželovi.

Mě už se to v mém věku nějak výrazně nedotýká, jen občas zamrzí, že naši teď v důchodu několikrát do roka jedou klidně na měsíc za sestrou do Německa(potřebuje pohlídat kluky, zasázet živý plot kolem zahrady, dohlídnout na řemeslníky...), ale když potřebuju s něčím pomoc já, dozvím se , že bydlím moc daleko a že se jim to teď nehodí.
A opravdu zabolí, když mi máti při každém rozhovoru připomíná, že nechápe, proč se mnou můj manžel je a že bych měla být vděčná osudu a líbat mu boty, za to že si mě vzal. Minule už jsem se neudržela a odsekla jí, že ony ženské, co jsou z každých dvou měsíců šest týdnů samy (manžel pracuje v Bavorsku), jsou věrné a ke vší svojí práci si přiberou ještě všechno chlapovo zařizování, k tomu mají na krku obrovskou džungli, kterou se snaží změnit na zahradu a dům v rekonstrukci, taky nerostou na stromech.