Nemohu říct, že by se mi v dětství vůbec nedostávalo pochvaly a ocenění.
Kritiku si tedy pamatuji více, ale nevím, jestli jí objektivně bylo více, nebo jsem to tak jen vnímala.
Já každopádně chválím a oceňuji své děti ze všech sil (a vždy odůvodněně, protože jsou úžasné ), dobře si pamatuji, co to s dětskou dušičkou dělá. A s kritikou se snažím krotit, ze stejného důvodu.