Mně říká jedna kolegyně Marťo (jsem Martina), moje skutečné jméno jí prý připadá takové tvrdé. Jelikož ta kolegyně je velmi milá, sympatická osoba, ale k tomu celá taková "sladce blond" - to prosím bez negativní konotace, prostě je taková, tak "Marťu" od ní snáším, ale je fakt, že někdy v pracovním zaneprázdnění opravdu reálně "neslyším", respektive nedojde mi, že mluví na mě