Jsem z malého město, snad nikdo neměl u nás žádné nákladné koníčky, nic takového u nás široko daleko snad ani nebylo Možná kdyby někdo bral hodně vážně tenis, za to se asi i tehdy dalo utratit dost peněz, možná za sjezdové lyžování, ale to nikdy u nás závodně nedělal, i když jsem skoro z hor. Jeden kluk chodil soukromě na angličtinu, jinak jsme chodili do (levné) LŠU, různých sportovních oddílů místní TJ, na kroužky typu biologický, dějepisný, chovatelský - vše za nějaké legrační členské nebo jiné příspěvky. Myslím, že děti z rodin, kde je rodiče v jakýchkoliv zálibách podporovali, jsou v průměru o dost úspěšnější než ty bez koníčků, ale to je spíš úměra "sociální úrovně" rodiny, ne finančních možností. Pokud jde o soukromé školy - v mé bublině se to považuje hlavně za něco, kam se umísťují děti, které mají nějaký problém, s nímž by měly ve státní škole problémy nebo by (v případě SŠ nebo VŠ) ani nebyly ke studiu přijaty. Že by měl někdo problémy se studiem na "normálním gymplu", to neznám, z doslechu jen z bilingvních rodin nebo přímo rodin cizinců, které preferují studium třeba v Aj ...