Vždyď to je naprosto v pořádku.

Já taky podporuju svého syna v jeho sportu, stojí nás to nemalé peníze, ale syn má celkem výsledky a je soutěživý, tak ho podpořím. Ale kdyby tak soutěživý nebyl, tak by ty výdaje byly nižší. Nevidím žádný přínos v tom, kupovat dítěti nejluxusnější vybavení, když dítě si to hraje bez většího zápalu. O tom to je. Nebo spíš není. I to dítě musí, aspoň podle mě, dát najevo opravdový zájem, nemít problémy ve škole a naší podporu si aspoň trochu "zasloužit". Jo, asi jsem zlá, sobecká matka, ale nebudu trávit víkendy po turnajích, platit kdejaké nadstandarty, aby synátor doma nehnul prstem a ze školy nosil poznámky za neudělané úkoly...
Ona ta podpora rodičů by měla mít svoje meze. Vždycky, když jsem polevila v nárocích na školu, či pomoc doma, byla jsem až často šokovaná tím, jak začal syn tuhle všechnu nadstandartní podporu brát jako samozřejmou a automatickou. A často ještě navyšoval další požadavky a vůbec mu nedocházelo, že i já si musím občas odpočinout nebo nedejbože mít třeba svůj malý koníček.