Liško, to máme podobný. Já dělala na Bulovce a měla jsem toho po krk. Měla jsem za sebouu pár lekcí angličtiny a uměla pár slov. Nedala jsem dohromady souvětí. A že budu au-pair. Zašla jsem do agentury, jmenovala se Liberty - nebo tak nějak - a vypsala formulář. Měla jsem tam uvedeno, že neumím jazyk a tudíž mě nikdo nemá kontaktovat telefonicky. No, paní zavolala Hustej "rozhovor".
Ale i mně, jak to bývá, pomohla náhoda. Tedy věk a obor. Protože tři z pěti zájemkyň pro tu rodinu byly velmi mladé (mně bylo 23 let) a ta čtvrtá vypadala jako ta pravá. Ale rasistka. Z Francie. Řekla té paní, že nechce pracovat pro nikoho s jinou barvou pleti. Mohla to jen nešťastně formulovat, třeba jazyk úplně tak dobře neovládala, možná se bála pracovat pro někoho ortodoxního, nebo se bála nějakého velkého kulturního šoku....nebo fakt bylůa rasistka. Každopádně ta paní - skvělá žena - která si mě nakonec vybrala, měla k její smůle mnoho přátel z celého světa. Tenhle postoj jí vadil, tak jí odmítla.
To bylo zlomové pro mě. Odjet.