Buchli, měla jsem to velmi podobné. Problémy u mě byly dva - 1.původně jsem se učila němčinu, takže jsem zoufale nechápala styl čtení angličtiny. To, že nějaký systém existuje jsem pochopila, až když jsem si zoufala ze syna, dyslektika. Musela jsem se prostě naučit každé slovíčko dvojmo.

2. až v cca 30 letech jsem zjistila, že mám vadu sluchu. Neslyším určité frekvence. Do té doby jsem svou neschopnost rozumět jakékoli nahrávce v aj (nj) přičítala tomu, že nemám hudební sluch a jazyk dostatečně neovládám. Při hovoru jsem takové problémy neměla. Netrklo mě ani to, že jsem občas nerozumněla ani českým písničkám...

Nejvíce mi pomohlo to, že v práci musím denně anglicky číst, psát a to, že se musím doma učit s dětmi. Nahrávkám rozumím stále špatně. Dyslektik asi nejsem.